Design to code se po letech snění stává skutečností, říká zakladatel Supernovy

Supernova vznikla v Ostravě, vy ale aktuálně žijete v USA. Zakotvili jste tam hned po absolvování Y Combinatoru v roce 2018?
Tehdy jsme se ještě vrátili do Česka, ale v roce 2021 během covidu jsme se rozhodli, že dává smysl, abych se sem se ženou přestěhoval. Momentálně tu máme tým sedmi lidí. Moji dva cofoundeři jsou ale v Česku, Oskar Kořistka řídí byznysovou a operační stránku a náš CTO Artem Ufimtcev je s vývojovým týmem. V Evropě děláme vývoj, v USA sales a marketing, což je celkem časté nastavení startupů. Přeci jen v Evropě je vývoj levnější a zároveň jsme tam zajímavější zaměstnavatel, v USA bychom museli soupeřit s Applem nebo Facebookem, které nikdy nepřeplatíme. Ale pokud člověk chce prodávat do světa, kde jinde být než v Americe.

Posunula se po poslední vlně investic z let 2020 a 2022 nějak definice toho, co děláte?
Poslední dva roky pro nás byly zásadní, což reflektuje i to, že jsme byli schopni získat novou investici. Pro startupy to bylo docela děsivé období, spousta jich umřela. I když třeba dělaly dobrá čísla, která by jim ještě před třemi lety zajistila úžasnou investici, dnes to vůbec nestačí. Nám se zúročila mnohaletá práce a podařilo se nám na jedné straně vybudovat stabilní rostoucí byznys, a zároveň připravit půdu pro něco nového a opravdu velkého.

V čem ta velká novinka spočívá?
My jsme původně začínali jako design to code platforma – myšlenka byla ušetřit práci designérům tím, že jejich výtvor automaticky převedeme na kód. Což kdyby fungovalo perfektně, tak jsme okamžitě miliardová společnost, jenže ono to nefungovalo. Protože cokoliv vygenerujete podobným nástrojem je jen takový nástřel, developeři to prakticky nemůžou použít. Potřebují kód napsat přesně podle sebe a svého řešení a my jsme o těch firmách nic nevěděli. Po Y Combinatoru jsme proto pivotovali do jiného produktu, což byla velmi dobrá volba. Ale řekli jsme si, že se k původní myšlence možná jednou vrátíme.

A teď přišla ta chvíle?
Supernova ve své stávající podobě je nástroj, který umožňuje designovým a vývojářským týmům efektivní spolupráci na rychlém vývoji produktů s pomocí mnoha automatizací, díky nimž odpadá podstatná část manuální práce. Není to přímo design to code, ale třeba design to documentation už ano. Díky tomu máme přístup k obrovskému množství informací o kódu a designu, k dokumentacím i produktovým datům. A po šesti nebo sedmi letech usilovného vývoje jsme se dostali do bodu, kdy to, co jsme chtěli dělat původně, už je skutečně možné. Máme potřebná data a AI se extrémně posunula dopředu. Právě představení tohoto nového produktu je tím nejzajímavějším oznámením v souvislosti se Series A.

Bude to náhrada, nebo spíš doplnění stávajícího produktu?
Náš nový produkt je komplementární k předchozímu, mohou fungovat vedle sebe i společně. V tom prvním si budou společnosti spravovat data a automatizace, druhý je velmi specificky zaměřen na vývojáře a designéry a je to skoro úplná automatizace toho, co dělají. Pro developery jsme konečně schopni udělat to, co jsme vždycky chtěli – vezmou si třeba přihlašovací obrazovku v mobilní aplikaci a my jim dáme zdrojový kód, skoro totožný, jako by si ho udělali sami.

Jak moc je taková věc přelomová?
Mnohé služby se o něco podobného snaží, není to jakkoliv nová myšlenka. Tu cestu zkoušely projít stovky a tisíce týmů, ale neuspěly, protože neměly potřebná data. My je jako jediní máme a naše provedení je úplně nové. Funguje nám to moc dobře a doufáme, že to bude přesně to, kvůli čemu jsme Supernovu původně začali. A je to i důvod, proč jsme dostali investici. Současný produkt není vůbec špatný, meziročně letos očekáváme trojnásobný růst příjmů, našimi klienty jsou Mozilla, KLM, AirFrance, Kraft Heinz, Paramount, VMWare, Tripadvisor nebo čeští Mews. Ale pořád je to mezikrok na cestě ke konečnému cíli, kterým se kruh uzavře. Já jsem vždycky věřil, že to tak dopadne, i když mě mnozí odrazovali. Museli jsme tomu všichni věnovat spoustu let, kdy jsme si mohli užívat pohodový život, ale mělo to smysl.

Jak jste dospěl k tomu, že chcete vyřešit zrovna tento problém?
Je to něco, co jsem vždy vyloženě nesnášel. Jsem v jádru developer, první software jsem si napsal, když mi bylo osm nebo devět let, později jsem tvořil webové stránky a mobilní aplikace. Když vyšel první iOS, říkal jsem si, že by se na tom dalo vydělat, a i když se to úplně nepovedlo, hodně mě to posunulo. Dlouho jsem byl freelance, cestoval jsem, žil jsem v Nizozemsku, dělal jsem aplikace pro Nový Zéland či Austrálii, vytvořil jsem i oficiální turistickou aplikaci pro New York. Měl jsem štěstí na hezké projekty. V jednom bodě už jsem si ale řekl, že dělám pořád to samé a rád bych viděl alespoň část té práce automatizovanou.

Kdy se pak z nápadu stal startup?
První verze jsem si dělal pro sebe. V rámci práce pro STRV jsem se dal dohromady s Artemem a později se přidal Oskar, protože jsme potřebovali někoho na správu byznysu. Moji cofoundeři jsou nejlepší volba, jakou jsem kdy udělal, perfektně se doplňujeme. Nejdřív jsme pracovali sami po večerech, pak jsme dostali malou investici od Credo Ventures na první produkt, následoval YCombinator, kde jsme hledali market fit a přišli na to, že musíme postavit jiný produkt. A o pár let později jsme tady.

Nebáli se stávající investoři, že kvůli svému snu odsunete na druhou kolej fungující byznys?
Máme hrozně fajn investory. Kaya i EQT Ventures nám nechávají volnou ruku, asi i proto, že jsme pro ně velmi malý startup. Máte vizi? Tak za ní běžte! Ale přiznávám, že dělat jako menší firma druhý produkt je opravdu náročné. Není snadné udržet focus na to, co generuje hodnotu, a současně tvořit něco nového. Všichni investoři nás samozřejmě upozornili, že nesmíme ztratit směr, když poletech náš byznys konečně hezky roste. Přeci jen je pořád lepší fungující společnost s docela velkým revenue než honba za snem, který nemusí vyjít.

Umožnil splnění toho snu rychlý nástup AI?
Rozhodně. Po Y Combinatoru jsme nevěděli s jistotou, že se k původní myšlence někdy vrátíme. Byl to takový pipe dream, ale nebylo jasné, jestli to bude reálně možné. Technologie je dnes úplně jinde, AI je magie a obrovský skok o několik dimenzí. Běžní uživatelé si tu škálu většinou neumí představit – generátory obrázků a chatovací boti jsou hezké věci, ale na specifické technické problémy a analýzy dat je to ještě o řád lepší. A dá se to už i zaplatit, cena AI skokově klesá. Trh už také automatizace akceptoval a je připraven na opravdu velké změny.

Jak těžké bylo získat peníze pro současnou Series A?
My vždycky raisujeme v nejhorší dobu. Když jsme dělali investici minule, zrovna začala válka. I když máme přítomnost v USA, všichni nás vnímali jako evropský startup, takže jsme tehdy museli projít velice tvrdou due dilligence, každá smlouva i platba byla pod drobnohledem. Loni zase fondy byly všeobecně nervózní a nikdo moc nechtěl investovat. Nakonec už jsme měli v ruce term sheet od velkého investora, prošli jsme všemi prověrkami, ale po zhruba 4 měsících se nečekaně rozhodl, že nabídku z interních důvodů stáhne. Ani jsme se pořádně nedozvěděli proč. Najednou jsme byli bez investice as několikatýdenní runway. Na konci listopadu jsme stáli před zásadním existenčním problémem.

Zjevně to dopadlo dobře, když spolu mluvíme. Co se stalo?
Sekundární investor měla být Taiwania Capital, která již několikrát investovala s J&T Ventures. Nabídli jsme jim, jestli investiční kolo nechtějí vést, a krátce před Vánocemi na to kývli. Mezitím jsme hledali další coinvestory a právě s J&T Ventures jsme si ohromně lidsky sedli, což je velice důležité, když máte silnou vizi a chcete rozjet něco nového. Den před Štědrým dnem jsme si plácli, byl to takový vánoční zázrak. Ohromně nám pomohli také Reflex Capital, protože jsme se dokázali dohodnout velice rychle a prodloužili nám runway ještě předtím, než jsme investici dokončili. Vděčíme jim za to, že tuto diskuzi vůbec můžeme mít.

Pomáhá, nebo dnes už spíš škodí fakt, že jste AI startup?
Když vyšla Chat GPT, všichni investoři si uvědomili, že je to další potenciální vlna a naskočili na ní. Pokud měl člověk alespoň nějakou AI komponentu, raising byl relativně snadný, pokud ne, bylo to skoro nemožné. Každý chtěl nasypat peníze do AI. Dnes už všichni investoři viděli AI na tisíc způsobů, foundeři ji používají jako marketingový nástroj a všechno se tváří jako AI, i když to tak ve skutečnosti není. Na trhu je obrovský přetlak, a tak se vrací k investicím do opravdu sofistikovaných produktů. Pořád je navíc zjevné, že panují obavy ohledně vývoje ekonomiky – fondy mají čas a nikam nepospíchají.

Je cítit rozdíl v náladě na VC trhu mezi Amerikou a Evropou?
Jsem vlastně velice příjemně překvapený, jak kvalitní a příjemné VC máme v Česku. V rámci Series A jsme se bavili s více než 100 fondy z USA i Evropy – a nakonec máme dva české investory a jednoho taiwanského. Rozdíly už dnes nejsou tak zásadní. Snad jen v tom, že američtí investoři chtějí slyšet silný příběh a trochu toho bullshitu, kdežto evropští jsou enormně orientovaní na čísla. Bohužel se kvůli tomu pohybují podstatně pomaleji. Americký fond je schopný během týdne zorganizovat tři schůzky a pak hned říct ano, nebo ne. U evropských jsou to spíš tři týdny. Čas je přitom pro startupy to nejvzácnější.

Mají investoři z USA zájem investovat v Evropě?
Spousta amerických fondů si uvědomila, že v Evropě je pole neorané, a když přinesou své velké peníze, najdou spoustu týmů, které jsou stejné nebo lepší než ty americké. Navíc je tu mnohem méně VC konkurence. A pro evropské startupy je prestižní mít investory ze Silicon Valley.

Mění se s novým produktem nějak váš obchodní model?
Mezi našimi klienty aktuálně máme přes 100 velkých společností. Prodáváme ale velmi specifickým lidem, zpravidla manažerům produktových týmů, kterých ani v největších organizacích není moc. Naše příjmy tak jsou omezené, každá z těch obřích firem platí od 10 do 50 tisíc dolarů. S novým produktem už se zaměřujeme na celou produktovou organizaci. Věříme, že do seznamu zákazníků budou nejen přibývat nová známá loga, ale hlavně že nás u těch stávajících začne používat třeba 30x nebo 50x více lidí. To je důležité pro náš sales tým, protože podepsat úplně nového klienta může trvat třeba půl roku. Přinášíme ale jasnou, dobře vyčíslitelnou hodnotu – plat vývojáře v USA může být 200 i 250 tisíc dolarů za rok, s námi mohou být o desítky procent efektivnější.

Jak se dostáváte k takto specifickým uživatelům?
Na vývojáře nefungují klasické marketingové strategie, reklamy mají zablokované a pohybují se na jiných místech webu. Máme proto podobný přístup jako měla v začátcích třeba Figma. Zaměřujeme se na komunity, pomáháme lidem, budujeme vlastní sítě kontaktů. Dosud jsme nedělali jsme skoro žádný outbound, prakticky všichni klienti za námi přišli sami. To se ale teď s novými zdroji změní, máme produkt i infrastrukturu na to, abychom začali obchod škálovat i z naší strany. Musíme se dostat víc do povědomí, stále o nás ví relativně málo firem.

Na které trhy se budete zaměřovat?
Primární jsou pro nás Spojené státy a Evropa, aktivní jsme ale také třeba v Austrálii a na Novém Zélandu. Díky tomu, že máme taiwanské investory, chtěli bychom zkusit i asijské trhy, kde se nabízí velké příležitosti. Ostatně sám investor po nás chce, abychom tam byli přítomní.

‍